Coimbra podruhé a konečně pořádně (-ish)

Proč vlastně píšu článek dnes? Protože zítra to jsou právě tři roky, co jsem se vracela z tohohle krásného místa, a protože jsem se dnes zas po dlouhé době viděla s Fofinhou, jen díky které jsem si Portugalsko tak užila.

Pro začátek si pusťte Coimbru i Mondego (řeku, která městem protéká) a vychutnejte si tak článek maximálně.

Coimbra, jak jsem už předesílala, pro mě představuje malou část v mém srdci, ke kterému se budu vždy vracet, je to místo, které mám spojené se spoustou barev, hřejivých dní, portugalských úsměvů, opilých studentů a ztřeštěných tradic. Právě Coimbra, jak jsem již psala, je město akademické, a tak vám bez obalu řeknu, abyste si naplánovali návštěvu právě v momentě, kdy probíhá nějaká pitomina, buď se začátkem školních roku, nebo s jeho koncem; rozhodně se nebudete nudit, to přísahám, a nejednou zakroutíte očima nad tím, jací jsou Portugalci blázni.

Vzhledem k tomu, že tenhle článek píšu s tříletým zpožděním, omluvte mě prosím za to, že příspěvek nebude úplný, jako by býval byl, kdybych ho psala po návratu, budeme rádi, když si na něco vzpomenu (až se do Portugalska budu vracet, ráda informace doplním).

Kam za noční zábavou?

No, na tohle nejsem úplně schopná odpovědět. Co se zábavy týče, na Praça da República je spousta barů (jako What’s up, Doc) anebo party (např. CCB). Zpětnou vazbu na tohle zrovna dát nemůžu... Ale kolem Sé Velhy se večer (jestli je to běžné, kdo ví?) shromažďují studenti, bary mají otevřeno a vlastně se úplně normálně popíjí na ulicích, lidé se seznamují (někdy i opravdu nechtěně) a jste-li holka, raději si s sebou vezměte nějakého chlapa, protože se vždy objeví nějací frajírci, kteří se budou chtít seznámit.

Jinak, jak již bylo zmíněno, například na konci roku probíhá Queima das Fitas, což je týden studentského volna, alkohol teče proudy, dost možná se dostanete do cizích bytů. Na ulicích potkáte i v ranních hodinách (což je vlastně normální) motající se studenty v talárech (jo, Coimbra je úplně jak Bradavice). Probíhají koncerty (levné! Já se třeba rozhodla doprovodit holky na koncert, kde byl největším tahounem James Arthur). Věřte mi, že je to jedinečná příležitost, jak si poslechnout levně někoho super, a vlastně být celou tu dobu fakt blizoučko pódia. A v závěru pak probíhá Cortejo, což je vesměs celodenní akce, kdy jen sledujete alegorický průvod vozů, smějete se nad tím, jak je každý hrozně opilý, máte samozřejmě tu samou možnost, a celkově máte možnost uznat, že Portugalci jsou potřeštění. Během Queimy ještě dál probíhá například Serenata (u Sé Velhy), kde jsou masy studentů (vidíte vlastně jen černo), posloucháte studentské fado (tesklivá, procítená portugalská hudba, už jsem o tom psala, rozhodně doporučuju si něco poslechnout – předně tu coimberskou, kde zpívají jen muži) a sledujete emoce, které to kolem vás vyvolává. A vlastně i ve vás, taková salva lidí vás musí strhnout ať už chcete, nebo ne.

Serenata

Po Serenatě, moje kmotřička se mnou provedla ceremoniál pro freshmeny (prváky)

Po Cortejo (nahoře), během Corteja (dole)

Studenští fadisté během Serenaty

Co se zábavy týče, občas narazíte jen tak na nějaký koncert amatérů; ať už orgnaizovaný jako na Čarodějnice, nebo studentské kluby, kteří hrají v ulicích (předně v Baixe – kolem Praça 8 de Maio).

Coimbra je studentské město, takže se nikdy nudit nebudete – ať už máte rádi pravý Erasmus (s alkoholem protýkajícím všude) anebo akademickou historií, věcí se podniká dost. A pokud chcete být informovaní, tak na facebooku sledujte ESN pro Coimbru. Sice na výlety s nimi asi moci nebudete, ale mnohdy vytváří událost pro aktivity, které fungují i bez nich, takže tam široká veřejnost může.

Najděte si případně, kam můžete zajít na fado – my byly víckrát, ale např. můžete zajít do Café Santa Cruz a k tomu si dát horkou čokoládu nebo víno. A možná se vám, jako nám, poštěstí, že pak s fadisty půjdete ještě posedět do pěkný „hospůdky“ (lze to tak nazvat? Nic takového tu nemají, spíše restaurace) a zrovna tam padnete na známého portugalského zpěváka z tamního Superstar anebo Portugalsko má talent (Fofinha mě může doplnit, bohužel nevím, kde to bylo)…

Kam za jídlem?

Co se týká jídla, tak kromě mnohých pastelaríj (pastelaría je něco jako cukrárna/kavárna) jsme mnohé v Coimbře nenavštívili. Pokud si uděláte pořádný průzkum, zjistíte, že je zde mnoho míst, kde si celý den můžete dát meníčko za 7,5 eura (polévka, hlavní chod, dezert/salát, pití – kafe/víno). Vím, že jednu restauraci jsme našly někde poblíž Baixy, druhá byla v Oliveiře. Pastelaríy jsou dobré vesměs všude, taková víc „klasa“ je třeba Venus, kam mě vzala Fofinha na narozky, ten dortík byl fakt skvělý (o Portugalsku a jídlu hodlám někdy v budoucnu psát).

Náš oblíbený podnik byla Casa das Caldeiras, kavárna ve staré továrně, hrajou zde vážně úžasně, celá atmosféra je skvělá, člověk tam dokáže sedět hodiny a zbožňuje každou chvilku. Pokud jste kočka, tak vám číšník do portugalského „latté“, galão, vysype skořicí smajlíka (to Fofinhe neodpustím!). Nebyly jsme zde tolikrát, kolikrát bychom si přály, ale jestli bych měla jmenovat jediné místo, kde jsem se cítila kdy dobře (co se týká různých kaváren/restaurací apod.), tak to byla zrovna Casa. Takový druhý podnik už nikdy nenajdu.

Zajímavě, ale draze se najíte např. i s krásnou vyhlídkou v Museu Nacional Machado de Castro.

A možná nejlevnější alternativou bude skočit do jedné ze školních jídelen, je otevřená i pro veřejnost, jen si připlatíte víc.

A pokud chcete zajímavou fotku na instagram, tak si zajděte do Naty. Protože the world needs nata (smetana). Nebo do Brunnsu na americký způsob.

Skvělou a zaručenou volbou je trh, např. Mercado Municipal D. Pedro V. Naleznete tu ovoce, zeleninu, maso, pečivo, deštníky a spoustu dalšího.

Jako takový tip vám určitě dám, že pokud se ještě v Dolce Vita nachází o meu cornetto, tak musíte zajít. Sice to tam neustále zdražovali a fronty byly obří, ale sestavit si zmrzlinu od spodu až nahoru, kdy ve výsledku dostanete spíš mistrovské dílo než zmrzlinu, to za to stojí!

Jako takový tip číslo dva, v Coimbře jsou různé spletité uličky, ale tuším, že někde pod Univerzitou (šlo se tam takovýma příkrýma schodama dolu – a ne, nemyslím ty obří vražedný u Univerzity, tohle bylo takové zastrčené) se nachází okýnko s ginjou (tuším, že jsme byli ještě v nějakém podniku, kde ji nalívali). Což je známý třešňový likér z Óbidose (víc o Óbidosi).

Jako takový tip číslo tři… všude je spousta pomerančů… a citrónu… prostě trhejte!

Kam zajít přes den, aneb co podniknout

Krom procházení a ztrácení se po Coimbře, což je fakt paráda, je zde kupa míst, kam člověk může zajít, a pokud zde stráví více času, opravdu si to zde zamiluje.

Řeč je například o Jardim da Sereia, kam doporučuju nechodit večer – prý zde není, ehm, tak úplně bezpečno. Ale můžu vám zaručeně slíbit, že to ani přes den ne (příhoda o tom, jak nás okradli na narozeninovém pikniku o několik flašek vín, baví lidi už tři roky). Ale stejně tudy člověk vždycky rád procházel.

Baixa a Praça 8 de Maio, na náměstí se nachází kostel Igreja de Santa Clara, Café Santa Clara a skvělá turistická ulička, kde vždycky potkáte nějaké umělce. Navíc ústí na Largo da Portagem, kde je skvělý pomník s travnatou Coimbrou. Rovnou pak můžete projít krásný most Ponte de Santa Clara, odkud se pořídí parádní fotky, na druhou stranu břehu… zde najdete trošku odvrácenou (leč zajímavou) stranu Coimbry. Pokud zde strávíte půlroku jako my, tak se sem beztak podíváte a i takové výlety si naprosto užijete.

Právě na této straně břehu objevíte třeba Portugal dos Pequenitos, který jsme při slavnosti 25 let po jejím otevření měly zdarma, dostaly jsme šáňo a kornout třešní :D. Můžete zde vidět různé slavné budovy Portugalska…

A stále po této straně je například Fonte dos Amores, místo, které hovoří o tragické lásce mezi Pedrem a Inês, ta pro své city zemřela (více jsem o tom psala již v jiném z portugalských článků). Místo je příjemným zpestřením a klidně se můžete ztratit v bambusech.

Universidade de Coimbra, je jednou nejstarších a rozhodně nejkrásnějších univerzit v Evropě. V kampusu se nachází Biblioteca Joanina, o níž se hovoří, že se jí inspirovala J. K. Rowlingová při psaní Harryho Pottera (jako obecně celou Coimbrou). Za návštěvu se nějaký to euro platí, ale my jsme to měly jako studentky coimberské univerzity zdarma. V ceně je pak i nějaký výšlap na věž/zvonici (na fotce níže).

Středověký festival u Sé Velhy, když máte trochu štěstí. Jinak se opět za pár eur můžete podívat přímo do Sé Velhy.

Nacional Machado de Castro, ve kterém mě uchvátily předně skvělé katakomby.

Mosteiro de Santa Clara-a-Velha má taky úžasnou atmosféru.

Feira sem Regras, nebo-li trh bez pravidel (u Mosteira de S C-a-V) každou první sobotu v měsíci. To je prostě must-visit!

Jardim Botanico, botanická zahrada Univerzity… nádherné, jedinečné místo! A jde si tam udělat parádní piknik… i když na lavičce (ale jestli chcete normální piknik, skočte do Jardim da Sereia nebo Mata Nacional do Choupal)! (A hradby v okolí Univerzity a botanický jsou taky kouzelný!). Z Jardim člověk může přejít do lanového centra ihned vedle, pokud by potřeboval trošku těch kalorií shodit (po těch dortících)… Ale nebojte, Coimbra je tak kopcovitá, že se zapotíte i tak.

Já jsem zbožňovala i hrozně zastrčenou Quintu De São Jerónimo. Je děsně fajn si tam vyšlápnout jen tak pro trochu klidu a rozjímání… nachází se to v takové bohatší městské čtvrti… ale my od toho bydlely jen kousek, takže to člověku nevadilo:).

Penedo da Saudade nabízí úžasnou možnost na oslavu narozenin anebo noční rande… Zastrčené místečko, které se snaží docenit portugalské básníky, mi přirostlo okamžitě k srdci a doteď na něj bolestně vzpomínám.

Tip

Myslím, že nějak první sobotu/neděli v měsíci jsou některá místa v Coimbře zdarma; např. Museu Nacional Machado de Castro nebo Mosteiro de Santa Clara-a-Velha. Možná jsou i další, to už si případně dohledejte sami:).

V Coimbře je tolik parádních míst, když hledáte, že pokrýt vše je zhola nemožné… přesto doporučuji možná než hledat, prostě bloumat, a uvidíte, že na něco padnete… takovým stylem jsme my objevily fůru parádních obchůdků s milými lidmi, krásnými suvenýry anebo mnoho míst útěchy. Město je nádherné v noci i přes den… A s láskou na něj budu už napořád vzpomínat. Porque uma vez Coimbra, para sempre saudade.

Tak ahoj u dalších cestovatelských článků – již brzy. Přeji krásné léto, užité dovolené a tak dále a tak dále! Jakožto odstátnicovaný člověk i z magisterského studia, se nemusíte bát, že bych ještě odjela na nějaký Erasmus, ze kterého by přibývala kvanta článků, ale kdo mě trochu zná, ví, že když už někam jedu, tak ráda na dlouho… proto doufejme, že toho ještě spousta zajímavého přibývat bude.

První, dosti ošizený, článek o Coimbře.

#portugal #coimbra #erasmus #tipycoimbra #zábavacoimbra #fadocoimbra #feirasemregras #penedodasaudade #queimadasfitas #sévelha #serenada #cortejo #whatsupdoc #ccb #Praça8deMaioCoimbra #BaixaCoimbra #CaféSantaCruz #casadascaldeirascoimbra #mercadocoimbra #jardimdasereia #portugaldospequenitos #fontedosamores #universidadedecoimbra #mosteirodesantaclaraavelha #jardimbotanico #QuintaDeSãoJerónimo #penedodesaudade