Alvesta: malá velká švédská „křižovatka“
Takže hned na úvod, proč malá velká švédská křižovatka? Alvesta, o které mluvím, je totiž velmi významným švédským dopravním uzlem. Ať jedete téměř kamkoliv vlakem, buďte si jisti, že vás to buď požene přes Alvestu, nebo tady budete muset přestupovat. Alvesta leží v okresu Småland, tedy na jihu Švédska. Celá obec, nebo městská část, pod kterou spadají okolní vesničky a malá městečka, tvoří pouhých 20 000 obyvatel. Alvesta je „poskládaná“ ze starých farem a typických švédských obydlí a venkov se svými rozlehlými loukami, schovanými farmami anebo kavárničkami, červenými dřevěnými domky, kravami, koňmi a poli vás zláká na nejeden klidný víkend.
Přes svou maličkost je Alvesta poměrně multikulturním městem, ve kterém potkáte Američany, Brity, Francouze, Japonce,… a také dobrovolníky, kteří zde tráví rok pod zaštítěním projektu European Solidarity Corps (česky: Evropský sbor solidarity).
Alvesta kommun (tedy Alvesta a přilehlé okolí) toho nabízí neuvěřitelně moc; od rybaření, plavání v jezerech, přes národní parky (přečtěte si můj starší článek o Åsnenu), kayaking, golf, språkkafé (volně přístupné prostory s nějakou menší fikou, kde se pokus-omyl-učíte švédsky) apod., můžete vyrazit i do přírodních rezervací (například Brotorpabäck) anebo do Sagobygden, což má být údajně oblast propletená kouzly, troly, hrady, dračími kočkami a bůhvíčím.
Ať už jste ve Växjö, anebo v Alvestě, budou vás lákat i do Huseby; panství a zahrad, kde se zastavil čas, a kde mají údajně ty nejfajnovější vánoční a velikonoční trhy.
Za mě, když už jste v Alvestě, jsou zde dvě místa, které vynechat prostě a jednoznačně nemůžete, už nejen proto, že sem zamíří každý při každé návštěvě, ale proto, že prostě je to to nejlepší z Alvesty. A co tím je? Alvesta Utställningshall (výstavní hala), která dává všem možnost nahlédnout do místní historie, kultury anebo například nahlédnout pod pokličku lokálních organizací každému, kdo sem zavítá. Na jejich vernisáže jsem se vždy těšila, bodrý zakladatel Anders Olsson, skvělí zajímaví a sečtělí místní, kteří se s vámi vždy zaníceně baví na nejrůznější témata. Utställningshall se navíc nachází v prvním patře vlakového nádraží, a tak si můžete zkrátit chvilku jedinečnou malou výstavou, která má mnohdy za cíl otevřít návštěvníkům oči. K tomuto místu jsem si vytvořila hluboké citové vazby, ale možná právě kvůli tomu, že dva naši kamarádi (dobrovolníci) zde působili a s láskou připravovali a propagovali výstavu.
Druhým místem je potom Café St. Clair (kavárna), asi ta nejúžasnější kavárna na světě, kterou vlastní Masumi (Japonka) a její manžel Emmanuel (Švéd). Jde tak o směsi japonské a švédské kuchyně, jejíž hlavní ingrediencí je vždy láska, laskavost a trocha té bláznivosti. Tenhle úžasný pár má vždycky ty nejzajímavější instagramové příspěvky, nejkouzelnější úsměvy, nejlaskavější slůvko a nejupřímnější zájem o každého zákazníka. Všehovšudy jsem tu byla jen dvakrát, ale současně to bylo v jednom měsíci! A to je už co říct. Kdyby vše corona nepřekazila, s láskou bych se sem vrátila ještě mnohokrát. Damiana (mého italského kamaráda) tu zdraví každý, Masumi nám pokaždé donese něco dobrého na zub na účet podniku, vyfotí se s námi na Instagram a donese kapesníčky, když jí oznámíme, že je to tak trochu náš rozlučkový oběd a nostalgické ohlédnutí za uplynulým rokem. Libuju si v úžasném bufetu, nádherně nazdobených dortících a buchtách, v pečlivosti tak známé pro Japonce načančaných talířích, útulném prostředí, nejkrásnější toaletě na světě (pozor, pozor!) a lidech, kteří jsou zde možná častěji než u sebe doma. Jestli chcete zažít lásku a péči, pak Café St. Clair prostě vynechat nemůžete. Můj kamarád Łukasz se nakonec nechá přesvědčit zálibně vypadajícími dortíky a vybírá si dva, Masumi mu naúčtuje jeden a ještě po očku na něj mrkne a zabalí vše do nejúhlednější krabičky s mašlí. Jestli bych si měla vybrat jedinou kavárnu na světě, po které smutním, je to Café St. Clair. Ještě jsem vás nenalákala? Chyba. Podívejte se na veškeré stránky s recenzemi a zjistíte, že tohle místo je známé i za hranicemi Švédska.
A pokud potřebujete po vydatném jídle vytrávit, projděte si kouzelný parčík (který já zažívám hlavně v noci, kač, kač!).
Moje první návštěva Alvesty byla vlastně hodně low-costová, vyrazila jsem s Little Pony (moje kolo) z Växjö, Google mapy ukazují hodinu a čtvrt, moje mapy na mobilu pak 2 hodiny, mám, co dělat, abych to stihla na vernisáž! Dám to pod hodinu a půl a totálně uřícená stíhám opožděný opening, jakkoliv jsem si slibovala, že si tuhle jízdu ještě někdy dopřeju a pojedu do Alvesty na kole, už jsem to nikdy neuskutečnila. Vlakem jste tu za 10 minut, jen se připravte, že i tak se vám nad sumičkou trošku protočí očiska. Pak jsme pozváni k úžasnému Andersovi na venkov, kde máme pohoštění hodné královské rodiny, rozmanité luxusní lahvinky alkoholů a s úctyhodným obdivem procházíme kdejaké nejzajímavější sbírky, alkohol se mísí s nespočty zajímavých konverzací s lidmi, kteří na svůj věk umí anglicky perfektně (výhoda Švédska!).
Zmíním v tomto článku ještě Gemlu, ta sice spadá pod Växjö, ale vzhledem k tomu, že leží někde mezi Alvestou a Växjö, přišlo by mi nepatřičné je nezmínit v obou článcích. Gemla se vlastně „skládá“ tak trochu z více vesnic, má jen něco málo přes 1 000 obyvatel, ale i tak jsem tuto vesničku navštívila dvakrát. A nikdy z ní mnoho neviděla. Pročpak? Protože v Gemle se nachází asi ta nejlepší sauna v celé oblasti. Pronajmete si boudu na 24 hodin za 400 SEK, jde o maličkatý domeček s kuchyní, sprchami, převlékárnou, úžasnou saunou, parádní terasou se schůdky do řeky. Už jste někdy vyběhli ze sauny a skočili do vody v zimě? Že ne? Po těchto zážitcích nechci už nic jiného. Pozor, ať vás proud neunese a ještě většího majzla si dejte na dřevěných schůdcích, my jsme se nikdy nesmáčeli bez přítomnosti někoho dalšího. My přišli, dali vytopit saunu, uspořádali obří fiku/oběd a šli se projít do lesa, když jsme se vrátili, strávili jsme několik úžasných cyklů, švihali se břízovým anebo dubovým proutím, ohřívali se na sluníčku anebo se jen zaposlouchali do uklidňující dešťové symfonie (občas se omylem přiotrávili, ale slíbila jsem, že o tomhle se nikdy nezmíním :D!). Ruku na srdce, když padne noc, vy spokojeně vyhlížíte z okýnka, večeříte (protože ta fika by nakrmila minimálně 20 lidí, takže toho mnoho zbylo) a hrajete deskovky, uvědomíte si, že ten největší relax ani tolik nestojí, a když je s lidmi, které nade vše milujete, účinek má mnohonásobný. Domů jsme se ploužili až tak kolem jedenácté večer, ale vzhledem k tomu, že to do Växjö je jen pár minut autem, komu na tom sejde. Ocheckujte případně webovky, sauna je otevřená i běžně bez rezervace pro veřejnost (vstupáč je pak 40 SEK): BadaiGemla.se.
Doufám, že jste si článek užili, třebaže jsem vás nezlákala na mnoho, vždy je úžasné mít tipy na nějaká místa, pro která jsem se nadchla.
Hejdå, vi ses nästa gång.
#småland #švédsko #dovolenávešvédsku #kamnavýletvešvédsku #skandinávie #dobrovolnictvívešvédsku #dobrovolníkvešvédsku #dobrovolnicevešvédsku #evsvešvédsku #escvešvédsku #evropskádobrovolnáslužba #evropskýsborsolidarity #alvesta #caféstclair #japonskošvédsko #kavárnasmåland #kamnajídloalvesta #gemla #saunasmåland #saunagemla #alvestautställningshall #codělatvalvestě #covidětvalvestě #výstavaalvesta #nádražíalvesta